Stále více párů dnes ještě před uzavřením manželství sepisuje předmanželskou smlouvu.

Občanský zákoník pojem předmanželská smlouva nezná, tento termín se používá zcela běžně pro úpravu budoucího majetkového režimu po svatbě.

Účelem uzavírání předmanželské smlouvy může být řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Předmanželská smlouva může například snížit dopady podnikatelských rizik, může vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z budoucích manželů.

Často předmanželskou smlouvu uzavírají snoubenci, z nichž jeden z nich má dluhy. Uzavření předmanželské smlouvy zabrání, aby výlučný dluh jednoho z budoucích manželů byl „exekuován“ ze společného jmění manželů (například z platu manžela, který dluhy nemá). Podle Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 20 Cdo 1846/2020-596 ze dne 24.2.2021: „Účelem manželství nemůže být placení dluhů druhého manžela, vzniklých před uzavřením manželství; opak by byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, neboť by vedl k nepřijatelnému posílení práva věřitele na úkor manžela dlužníka. Vůle „nebýt po uzavření manželství negativně dotčen již existujícími dluhy svého nového manžela“ je legitimní a legální. Ústavní hodnotou, jež by měla být při výkladu § 719 odst. 2 a § 732 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, chráněna, je právo na soudní ochranu a právo manžela i po uzavření manželství vlastnit majetek.“ Nemá-li tedy věřitel (jakákoliv třetí osoba) v okamžiku uzavření této předmanželské smlouvy vůči druhému z budoucích manželů žádné hmotné subjektivní právo, je třeba logickým výkladem dospět k závěru, že uzavřením předmanželské smlouvy nemůže být žádné právo věřitele (třetí osoby) negativně dotčeno.

Chtějí-li se snoubenci odchýlit od zákonného manželského majetkového režimu, mohou:

1. sjednat režim oddělených jmění, což znamená, že cokoli jeden z budoucích manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, přičemž s majetkem může volně nakládat bez souhlasu druhého manžela; a rovněž nevznikají bez souhlasu obou snoubenců společné dluhy, tedy žádné dluhy nenáleží do společného jmění manželů;
2. vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství;
3. rozšířit rozsah společného jmění v zákonném režimu, což znamená, že z výlučného majetku jednoho z budoucích manželů se stane majetek společný;
4. zúžit rozsah společného jmění;
5. sjednat správu toho, co je součástí společného jmění, odchylně od zákona.

Předmanželská smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu. V praxi si snoubenci prostřednictvím předmanželské smlouvy volí nejčastěji režim oddělených jmění.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou budoucích manželů, se zapisují do veřejného seznamu, tedy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky. Zápis do Seznamu provede notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo není-li to možné, Notářská komora České republiky. Zápis má takové právní účinky, že snoubenci se mohou této smlouvy vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, tedy že tyto smlouvy jsou vůči třetím osobám účinné. V opačném případě totiž platí, že těchto smluv se lze vůči třetím osobám dovolat jen tehdy, je-li jim jejich obsah znám.

Notářská komora České republiky zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje zapisované do Seznamu, tedy zejména údaje o tom, kdo uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a o jaký režim se jedná. Konkrétní opis předmanželské smlouvy lze pak získat u kteréhokoli notáře.